Vliv formativního hodnocení na psychickou pohodu žáků střední školy – studie
DOI:
https://doi.org/10.58743/dap2023vol7no1.321Klíčová slova:
formativní hodnocení, výuka, psychická pohoda, školní výkon, žák, střední školaAbstrakt
Příspěvek se zabývá formativním hodnocením a jeho vlivem na psychickou pohodu žáků střední školy. Cílem práce bylo zjistit, zda metody formativního hodnocení využívané ve výuce učitelem ovlivňují psychickou pohodu žáků na střední škole. Výzkumný soubor zahrnoval 33 účastníků společně s paní učitelkou, která se na výzkumu podílela. Před začátkem samotného výzkumu proběhla analýza literárních zdrojů zabývající se formativním hodnocením ve školách a duševním zdravím žáků. Paní učitelka, která splňovala veškeré požadavky pro realizaci výzkumu, byla proškolena v rámci implementace formativního hodnocení a následně ho začala plynule využívat v předmětu Ekonomiky. V této výuce byly prováděny průběžné hospitace, přičemž byly použity metody pozorování a rozhovory. Pro zjištění případné změny psychické pohody žáků, jim byly rozdány před a po implementaci formativního hodnocení dotazníky, zjišťující míru náchylnosti ke stresu. Díky tomuto dotazníku bylo zjištěno, že formativní hodnocení ovlivňuje psychickou pohodu žáků, a především snižuje náchylnost ke stresu u těch jedinců, kteří měli před implementací formativního hodnocení ve výsledcích dotazníku ohledně náchylnosti ke stresu velmi vysoké hodnoty. V České republice se formativní způsob hodnocení teprve rozvíjí a není dohledatelných mnoho studií či odborných článků zabývající se vlivem formativního hodnocení právě na psychickou pohodu žáků. Tento výzkum může sloužit jako fakt, že má smysl využívat formativní hodnocení ve školách, jelikož mimo další pozitiva spojená s lepší motivací žáků ke studiu a budování jejich silnějšího sebevědomí, může toto hodnocení přispět i k jejich lepší psychické pohodě, která ovlivňuje jejich další významné faktory.
Reference
ATKINSON, Rita. Psychologie. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-640-3.
BALCAR, Karel. Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.
BAŠTECKÁ, Bohumila a Petr GOLDMANN. Základy klinické psychologie. Praha: Portál, 2001, 436 s. ISBN 80-7178-550-4.
CARR-GREGG, Michael. Psychické problémy v dospívání. Praha: Portál, 2012, 142 s. ISBN 978-80-262-0062-8.
COTTERELL, John. Social Networks in Youth and Adolescence. In: KREJČOVÁ, Lenka. Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3474-3.
ČÁP, Jan a Jiří MAREŠ. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-463-X.
BLACK, Paul a Dylan WILLIAM. Inside the Black Box: Raising Standards Through Classroom Assessment. Online. Phi Delta Kappan, vol. 92 (2001), no. 1, p. 81-90. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/003172171009200119. [Citováno 25. 2. 2023].
CLARK, Ian. Formative Assessment: Assessment Is for Self-regulated Learning. Educational Psychology Review, vol. 24 (2012), p. 205-249. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s10648-011-9191-6
ČAPEK, Robert. Moderní didaktika: lexikon výukových a hodnoticích metod. 1. vyd. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-3450-7.
DVOŘÁKOVÁ, Markéta, Zdeněk KOLÁŘ, Ivana TRZOVÁ a Růžena VÁŇOVÁ. Základní učebnice pedagogiky. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5039-2.
FERJENČÍK, Ján. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-367-6.
FRIEDMANN, Zdeněk. Didaktika technické výchovy. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-2641-3.
HARLEN, Wynne. Assessment & Inquiry-Based Science Education: Issues in Policy and Practice. The Global Network of Science Academies (IAP). Science Education Programme (SEP), 2013. ISBN 978-1 -291-33214-8.
HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-569-1.
HAVLÍNOVÁ, M. a kol. Program podpory zdraví ve škole. 2. vyd. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-059-3.
HELUS, Zdeněk. Sociální psychologie pro pedagogy. 2. vyd. Praha: Grada, 2005.
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-7367-040-2.
HLADKÝ, Aleš. a kol. Zdravotní aspekty zátěže a stresu. Praha: Karolinum, 1993, 173 s. ISBN 80-7066-784-2.
HRABAL, Vladimír a Isabella PAVELKOVÁ. Jaký jsem učitel. Praha: Portál, 2010, 239 s. ISBN 978-80-7367-755-8.
HRABAL, Vladimír. Sociální psychologie pro učitele. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0436-1.
CHAPPUIS, Stephen and Jan CHAPPUIS. The Best Value in Formative Assessment. Online. Educational Leadership, vol. 65 (2007), no. 4. ISSN-0013-1784. Dostupné z: https://pdo.ascd.org/lmscourses/PD13OC001/media/Leadership_Implementing-the-CCCSS_Module3_Reading1.pdf. [Citováno 2022-02-07].
CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu. 2. vyd. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-247-5326-3.
JEDLIČKA, Richard, Jaroslav KOŤA a Jan SLAVÍK. Pedagogická psychologie pro učitele: Psychologie ve výchově a vzdělávání. Praha: Grada, 2018. ISBN 978-80-271-0586-1.
KALHOUS, Zdeněk. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253.
KEBZA, Vladimír. Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1307-5.
KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Nové rozšířené a upravené vydání. Praha: SPN-pedagogické nakladatelství, 2010. ISBN 978-80-7235-446-7.
KOLÁŘ, Zdeněk a Renata ŠIKULOVÁ. Hodnocení žáků. 2. vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2834-6.
KOSÍKOVÁ, Věra. Psychologie ve vzdělávání a její psychodidaktické aspekty. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-2433-1.
KOŠŤÁLOVÁ, Hana, Šárka MIKOVÁ a Jiřina STANG. Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Praha: Portál, 2008, 151 s. ISBN 978-80-7367-314-7.
KREJČOVÁ, Lenka. Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3474-3.
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak zvládat stres. Praha: Grada, 1994. ISBN 80-7169-121-6.
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Sestra a stres: příručka pro duševní pohodu. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3149.
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-568-4.
KYRIACOU, Chris. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-965-8.
KYRIACOU, Chris. Řešení výchovných problémů ve škole. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-022-7.
LEAHY, Siobhan, Christine LYON, Marnie THOMPSON and Dylan WILLIAM. Classroom assessment: Minute-by-minute and day-by-day. Educational Leadership, vol. 63 (2005), no. 3, p. 18-24. ISSN-0013-1784.
MACEK, Petr. Adolescence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-17178-747-7.
MAREŠ, Jiří. Pedagogická psychologie. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0174-8.
MAREŠ, J., ČÁP, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. ISBN 80-7367-273-1.
MIKŠÍK, Oldřich. Psychika osobnosti v období závažných životních a společenských změň. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1600-1.
MIOVSKÝ, Michal. a kol. Výkladový slovník základních pojmů školské prevence rizikového chování II. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Klinika adiktologie, 2015. ISBN 978-80-7422-393-8.
MLČÁK, Zdeněk. Psychická zátěž u děti základní školy. Ostrava: Ostravská univerzita, 1999. ISBN 80-7042-543-1.
NOVOTNÁ, Kateřina a Veronika KRABSOVÁ. Formativní hodnocení – případová studie. Online. Pedagogika: časopis pro pedagogickou theorii a praxi, roč. 63 (2013), číslo 3, s. 355-371. ISSN 2336-2189. Dostupné z: http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p =1077&lang=cs
OECD (2017), PISA 2015 Results (Volume III): Students’ Well-Being. PISA, OECD Publishing, Paris. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/9789264273856-en
O’NEILL, Hal. (Ed.) Wellbeing in our schools: International Perspectives. CIDREE Yearbook 2017. Dublin: National Council for Curriculum and Assessment, 2017. ISBN: 978-1-5272-1578-8. Dostupné z: http://www.cidree.org/wpcontent/uploads/2018/07/cidree_yearbook_2017_wellbeing.pdf
SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole – východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál, 1999. ISBN: 80-7178-262-9.
SPURNÁ, Michaela. Well-being a kultura školy. Online. Metodický portál: Články, 25. 01. 2022. Dostupný z: https://clanky.rvp.cz/clanek/23141/WELL-BEING-A -KULTURA-SKOLY.html ISSN 1802-4785. [Citováno 2023-08-23].
STARÝ, Karel, Veronika LAUFKOVÁ a kol. Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-1001-6.
STARÝ, Karel. Sumativní a formativní hodnocení. Online. In: Metodický portál RVP: Metodický portál inspirace a zkušenosti učitelů, 11. 23. 2006. ISSN 1802-4785. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/o /g /992/SUMATIVNI-A -FORMATIVNI-%20HODNOCENI.html. [Citováno 10.11.2022]
STARÝ, Karel. Učitelé učitelů: náměty na vzdělávání vlastního učitelského sboru. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-513-4.
ŠVAMBERK ŠAUEROVÁ, Markéta, Klára ŠPAČKOVÁ a Eva NECHLEBOVÁ. Speciální pedagogika v praxi: [komplexní péče o děti se SPUCH]. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4369-1.
ŠVAMBERK ŠAUEROVÁ, Markéta. Výchova neprůbojných a uzavřených dětí. Praha: Grada, 2021. ISBN 978-80-271-3097-9.
ŠVAMBERK ŠAUEROVÁ, Markéta. Nejčastější psychologické faktory ovlivňující používání výmluv, pokles osobní odpovědnosti v edukačním procesu a možnosti preventivního působení. In: KRIŠTOF, Pavol, Anna SÁMELOVÁ a Katarína M. VADÍKOVÁ. Tekutá výhovorka na Slovensku. Trnava: TYPI UNIVERSITATIS TYRNAVIENSIS, spoločné pracovisko Trnavskej univerzity a VEDY, vydavateľstva Slovenskej akadémie vied, 2021. ISBN 978-80-568-0402-5.
ŠVAŘÍČEK, Roman, Klára ŠEĎOVÁ a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-313-0.
PASCH, Marvin. a kol. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. 2. vyd. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-054-2.
PELIKÁN, Jiří. Pomáhat být. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0345-4.
PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 3. vyd. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7367-047.
URBANOVSKÁ, Eva. Škola, stres a adolescenti. Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta, 2010. ISBN 978-80-244-2561-0.
VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-262-0225-7.
VALÁŠKOVÁ VINCEJOVÁ, Eva. Jak na formativní hodnocení. Online. Národní pedagogický institut české republiky, 2020. Dostupné z: https://www.nidv.cz/bulletiny?task=bulletins.download_pdf&id=38
VALIŠOVÁ, Alena a Hana KASÍKOVÁ. Pedagogika pro učitele. 2. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3357-9.
VINGSLE, Charlotta. Formative assessment: Teacher knowledge and skills to make it happen. Sverige: Umeå, 2014. ISBN 978-91-7601-104-1.
VLACH, František a Renata HEČKOVÁ. Metodická příručka pro úpravu odborných prací. 1. vyd. Praha: Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, spol. s r. o., 2020. ISBN 978-80-904815-4 -1.
VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2009. ISBN 80-7178-998-4.
WILLIAM, Dylan a Siobhán LEAHYOVÁ. Zavádění formativního hodnocení: praktické techniky pro základní a střední školy. Praha: Čtení pomáhá, Edukační laboratoř, 2016. ISBN 978-80-906082-7-6.
WILLIAM, Dylan. Innovation that works: research – based strategies that raise achievement. In: Dylanwilliam.org [online], 2010. Dostupné z : http://www.dylanwiliam.org/Dylan_Wiliams_website/Presentations.html
WILLIAM, Dylan. Innovation that works: research – based strategies that raise achievement. SSAT 18th National Conference 22-24 November 2010. Dostupné z: http://www.dylanwiliam.org/Dylan_Wiliams_website/Presentations.html
ZHÁNĚL, Jiří, Vladimír HELLENBRANDT a Martin SEBERA. Metodologie výzkumné práce. Brno: Masarykova univerzita, 2014. ISBN 978-80-210-6696-0.
ZELINKOVÁ, Olga. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2007. ISBN 80-7178-544.
Stahování
Publikováno
Jak citovat
Číslo
Sekce
Licence
Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:- Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
- Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
- Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).
