Vliv práce z domova na vyváženost pracovního a osobního života (v oborech kancelářských prací) – studie
DOI:
https://doi.org/10.58743/dap2023vol7no1.316Klíčová slova:
práce z domova, home office, work-life balance, well-being, kvalita životaAbstrakt
V práci byly popsány základy této problematiky a pohled různých autorů na definování pojmů souvisejících s tímto tématem. Také byly dohledány předchozí studie týkající se předkládaného tématu.
Byla provedena obsahová analýza českých i cizojazyčných literárních zdrojů. V praktické části byl sestaven dotazník a připraven podklad pro polostrukturované rozhovory. Vzorek respondentů byl vybrán na základě dostupnosti s vyloučením osob bez zkušenosti s prací z domova a požadavkem, aby se jednalo o zaměstnance v oboru kancelářských prací. Diagnostickými metodami byl tedy dotazník a osobní rozhovory. Získaná data byla zpracována statistickými metodami a porovnána s předchozími výzkumy.
Základní výzkumnou otázkou bylo, zda je pro zaměstnance home office pracovním benefitem? Dále se výzkumné šetření zaměřilo na analýzu, zda pracovní povinnosti zaberou při home office více nebo méně času než při práci na pracovišti?
Ze získaných dat vyplývá, že většina zaměstnanců považuje home office za důležitý benefit. Respondenti se při práci z domova nepřiklání k upřednostňování pracovního ani osobního života a pracovní povinnosti při práci z domova jim zaberou srovnatelné množství času jako při práci z kanceláře.
Výzkumné šetření bylo součástí diplomové práce a komplexního Interního projektu P/VSP/221/N – Využití Workplace wellness při podpoře zdraví a duševní pohody zaměstnanců s přihlédnutím k vlivu Covid 19.
Reference
CZELA. Stanovisko CzELA k právním otázkám institutu home office – 1. část.Online. EPRAVO.CZ, 28.4.2021. ISSN 1213-189X. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/stanovisko-czela-k-pravnim-otazkam-institutu-home-office-1-cast-112929.html. [Citováno 2023-03-28].
DITTMANN CONSULTING. Report z průzkumu: Home office v době pandemie COVID-19. Online. 2020. Dostupné z: https://www.dittmann.cz/wp-content/uploads/report_pruzkum-home-office-covid-19_dittmann-consulting.pdf. [Citováno 2023-04-01].
DOSTÁLOVÁ, Ludmila. Není home office jako home office aneb zaměstnanec pracující z domova není vždy domácký zaměstnanec. Online. EPRAVO.CZ, 12.11.2020. ISSN 1213-189X. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/neni-home-office-jako-home-office-anebzamestnanec-pracujici-z-domova-neni-vzdy-domacky-zamestnanec-112153.html. [Citováno 2023-03-28].
HAYS. HAYS Czech Republic: Mzdový průzkum 2023. Online. 2023. Dostupné z https://www.hays.cz/en/salary-guide. [Citováno 2023-04-02].
KAŠPAROVÁ, Klára a Vilém KUNZ. Moderní přístupy ke společenské odpovědnosti firem a CSR reportování. I. vyd. Praha: Grada, 2013, 159 s. ISBN 978-80-247-4480-3.
KOTÍKOVÁ, Jaromíra et al. Flexibilní formy práce – homeworking v ČR a vybraných evropských zemích. I. vydání. Praha: VÚPSV, 2020. ISBN 978-80-7416-400-2. Dostupné také z: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_479.pdf
KUCHAŘOVÁ, Věra et al. Česká rodina na počátku 21. století: životní podmínky, vztahy a potřeby. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) v koedici s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, 2019, 134 s. ISBN 978-80-7416-333-3.
KYZLINKOVÁ, Renáta, Petr POJER a Soňa VEVERKOVÁ. Nové formy zaměstnávání v České republice. I. vydání. Praha: VÚPSV, 2019, 73 s. ISBN 978-80-7416-337-1.
MERTOVÁ, Jana. Rok na home officu. Češi víc pracují, produktivita však klesá. Online. Forbes. 24.2.2021. Dostupné z: https://forbes.cz/rok-na-home-office-cesi-vic-pracuji-produktivita-vsak-klesa/. [Citováno 2023-03-28].
MPSV ČR. Práce z domova: Zkušenosti zaměstnanců a vedoucích pracovníků v souvislosti s nárůstem využívání práce z domova během pandemie koronaviru. Online. červenec 2020. Dostupné z: https://www.esfcr.cz/documents/21802/14776072/Vyhodnocen%C3%AD+dotazn%C3%ADku+Pr%C3%A1ce+z+domova.pdf/99450e64-d6a5-453a-82ca-a5ddd1dd6b23. [Citováno 2023-04-02].
MPSV ČR. Práce z domova 2021: Zkušenosti zaměstnanců a vedoucích pracovníků [online]. září 2021. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/2061970/Vyhodnocen%C3%AD+dotazn%C3%ADku+Pr%C3%A1ce+z+domova+2021.pdf/1a7e83ef-4d35-831f-5172-d61f1b4d4d1e. [Citováno 2023-04-02].
PALÍŠKOVÁ, Marcela, Kateřina LEGNEROVÁ a Marek STŘÍTESKÝ. Personální řízení: úvod do moderní personalistiky. I. vyd. Praha: C.H. Beck, 2021, 237 s. ISBN 978-80-7400-702-6.
SOSTERO, Matteo, Santo MILASI , John HURLEY, Enrique FERNANDEZ-MACÍAS and Martina BISELLO. Teleworkability and the COVID-19 crisis: a new digital divide?. Online. EU Science Hub. May 2020. Dostupné z: https://joint-research-centre.ec.europa.eu/system/files/2020-07/jrc121193.pdf. [Citováno 2023-03-28].
ŠAUEROVÁ, Markéta. Edukace klientů ve wellness. In HOŠEK, Václav a Pavel TILINGER (eds.) Wellness a bio-psycho-sociální kontext. Recenzovaný sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference VŠTVS Palestra. Praha: VŠTVS Palestra, 2012, 95-103 s. ISBN 978-80-904815-6-5. Dostupné z: https://adoc.pub/wellness-a-bio-psycho-socialni-kontext.html
ŠVAMBERK ŠAUEROVÁ, Markéta, Richard NEUWIRTH, Robin JIRÁSKO et al. Analýza postojů populace v různých věkových skupinách k vybraným složkám zdravého životního stylu. Praha: Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, spol. s r.o., 2016, 70 s. ISBN 978-80-87723-24-1.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce: § 317. Online. Dostupné z: https://ppropo.mpsv.cz/zakon_262_2006. [Citováno 2023-03-28].
Stahování
Publikováno
Jak citovat
Číslo
Sekce
Licence
Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:- Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
- Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
- Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).