DIAGNOSTIKA A PORADENSTVÍ v pomáhajících profesích

Spolupráce mezi školním psychologem a Oddělením sociálně právní ochrany dítěte

Tereza Koutná — 2023-08-31

Příspěvek je věnovaný aspektům vzájemné spolupráce školních psychologů a pracovníků Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále OSPOD). Nástrojem sběru dat je polostrukturovaný rozhovor. Informanty tvořili školní psychologové (N: 7) a pracovníci OSPOD (N: 3). Pro zpracování dat byl použit kvalitativní přístup (konkr. tematická analýza). Cílem výzkumu bylo prozkoumat, jak probíhá spolupráce školního psychologa a OSPOD a rozpoznat kritická místa v jejich kontaktu. Získané analýzy ukazují, že je několik zásadních faktorů, které mají vliv na četnost a míru spokojenosti se vzájemnou spoluprací. Jedním z těchto faktorů je vzájemná důvěra mezi institucemi, přičemž vytvoření této důvěry může podpořit osobní komunikace zástupců daných institucí, například formou neformálních či formálních setkávání, kde dochází ke vzájemnému vymezení kompetencí, rolí v procesu spolupráce, nebo předávání informací. Dle respondentů spolupráci usnadňují specifické osobnostní charakteristiky jedinců. V případě, že není vytvořena osobní znalost a kontakt s konkrétním jedincem, ke spolupráci může přispět i tzv. gatekeeper, tedy osoba zvenčí, která může kontakt zprostředkovávat. Zásadní pro spolupráci je vytvoření pevné pracovní sítě v nejlepším zájmu dítěte.

Vztah pohybové aktivity, náchylnosti ke stresu a self-efficacy u studentů vysoké školy – výzkumná studie realizovaná v rámci řešení diplomové práce

Michael Martinov — 2023-08-31

Záměrem práce je sledovat vzájemný vztah pohybové aktivity, náchylnosti ke stresu a obecné self-efficacy u studentů VŠTVS Palestra. Hlavním cílem je zjistit, zda existuje u studentů vztah mezi pohybovou aktivitou a náchylností ke stresu. Dílčími cíli práce je sledovat u studentů s vyšší/nižší pohybovou aktivitou rozdíly v náchylnosti ke stresu ve 4 rovinách (emocionální, kognitivní, tělesná, sociální). Dále zjistit, zda se u studentů s vyšší mírou pohybové aktivity ukazuje i vyšší míra obecné self-efficacy a současně sledovat rozdíly v náchylnosti ke stresu a obecné self-efficacy podle druhy pravidelně vykonávané pohybové aktivity. Pro získání dat slouží kvantitativní standardizované dotazníky, jako Inventář projevů syndromu vyhoření J. a T. Tošnerových, Dotazník obecné vlastní efektivit a Wellness Inventory. Výsledky ukazují, že v případě zohlednění celkových dat, mezi pohybovou aktivitou a náchylností ke stresu existuje u studentů statisticky významný negativní lineární vztah. Data dále ukazují kladný lineární vztah pohybové aktivity a obecné self-efficacy. V případě, že se studenti pravidelně věnují nějakému sportu/pohybové aktivitě, mezi druhem pravidelně vykonávané aktivity a náchylností ke stresu neexistuje statisticky významný vztah, přičemž stejný výsledek se ukázal u srovnání druhu pohybové aktivity a obecné self-efficacy. Ačkoliv se jedná pouze o korelaci, nikoliv o kauzalitu, je pravděpodobné, že pro snížení náchylnosti ke stresu a zvýšení obecné self-efficacy můžeme pravidelně aplikovat různé druhy pohybové aktivity, pokud je aktivita zařazována v dostatečném množství.

Téma bylo doporučeno k publikování po prezentaci na studentské konferenci.

Vliv práce z domova na vyváženost pracovního a osobního života (v oborech kancelářských prací) – studie

Tereza Hájková — 2023-08-31

V práci byly popsány základy této problematiky a pohled různých autorů na definování pojmů souvisejících s tímto tématem. Také byly dohledány předchozí studie týkající se předkládaného tématu.

Byla provedena obsahová analýza českých i cizojazyčných literárních zdrojů. V praktické části byl sestaven dotazník a připraven podklad pro polostrukturované rozhovory. Vzorek respondentů byl vybrán na základě dostupnosti s vyloučením osob bez zkušenosti s prací z domova a požadavkem, aby se jednalo o zaměstnance v oboru kancelářských prací. Diagnostickými metodami byl tedy dotazník a osobní rozhovory. Získaná data byla zpracována statistickými metodami a porovnána s předchozími výzkumy.

Základní výzkumnou otázkou bylo, zda je pro zaměstnance home office pracovním benefitem? Dále se výzkumné šetření zaměřilo na analýzu, zda pracovní povinnosti zaberou při home office více nebo méně času než při práci na pracovišti?

Ze získaných dat vyplývá, že většina zaměstnanců považuje home office za důležitý benefit. Respondenti se při práci z domova nepřiklání k upřednostňování pracovního ani osobního života a pracovní povinnosti při práci z domova jim zaberou srovnatelné množství času jako při práci z kanceláře.

Výzkumné šetření bylo součástí diplomové práce a komplexního Interního projektu P/VSP/221/N – Využití Workplace wellness při podpoře zdraví a duševní pohody zaměstnanců s přihlédnutím k vlivu Covid 19.

Vliv formativního hodnocení na psychickou pohodu žáků střední školy – studie

Lucie Havlová — 2023-08-31

Příspěvek se zabývá formativním hodnocením a jeho vlivem na psychickou pohodu žáků střední školy. Cílem práce bylo zjistit, zda metody formativního hodnocení využívané ve výuce učitelem ovlivňují psychickou pohodu žáků na střední škole. Výzkumný soubor zahrnoval 33 účastníků společně s paní učitelkou, která se na výzkumu podílela. Před začátkem samotného výzkumu proběhla analýza literárních zdrojů zabývající se formativním hodnocením ve školách a duševním zdravím žáků. Paní učitelka, která splňovala veškeré požadavky pro realizaci výzkumu, byla proškolena v rámci implementace formativního hodnocení a následně ho začala plynule využívat v předmětu Ekonomiky. V této výuce byly prováděny průběžné hospitace, přičemž byly použity metody pozorování a rozhovory. Pro zjištění případné změny psychické pohody žáků, jim byly rozdány před a po implementaci formativního hodnocení dotazníky, zjišťující míru náchylnosti ke stresu. Díky tomuto dotazníku bylo zjištěno, že formativní hodnocení ovlivňuje psychickou pohodu žáků, a především snižuje náchylnost ke stresu u těch jedinců, kteří měli před implementací formativního hodnocení ve výsledcích dotazníku ohledně náchylnosti ke stresu velmi vysoké hodnoty. V České republice se formativní způsob hodnocení teprve rozvíjí a není dohledatelných mnoho studií či odborných článků zabývající se vlivem formativního hodnocení právě na psychickou pohodu žáků. Tento výzkum může sloužit jako fakt, že má smysl využívat formativní hodnocení ve školách, jelikož mimo další pozitiva spojená s lepší motivací žáků ke studiu a budování jejich silnějšího sebevědomí, může toto hodnocení přispět i k jejich lepší psychické pohodě, která ovlivňuje jejich další významné faktory.

MEDAILONEK doc. PaedDr. Anna Kucharská, Ph.D.

Olga Kučerová — 2023-08-31

Pozvánka na konferenci

2023-08-31

Editorial

Markéta Švamberk Šauerová — 2023-08-31

Recenze

Pavel Pecina — 2023-08-31