Resilience v etopedické praxi - role speciálního pedagoga

Autoři

DOI:

https://doi.org/10.58743/dap2025no15.379

Klíčová slova:

rizikové chování, resilience, speciální pedagogika, etopedie, intervence a prevence ve školní praxi

Abstrakt

Příspěvek se věnuje etopedickým aspektům pedagogické praxe při práci se žáky s rizikovým chováním a zdůrazňuje význam resilience jako klíčového ochranného faktoru. Teoretická část vymezuje pojmy etopedie a resilience, popisuje projevy rizikového chování a jeho hlavní biologické, psychologické a sociální determinanty. Následně je rozpracována role speciálního pedagoga v diagnostice, intervenci a prevenci, přičemž důraz je kladen na funkční behaviorální hodnocení a intervenční strategie, jako jsou behaviorální a kognitivně-behaviorální přístupy, strukturování prostředí, socio-emoční učení, rodinná spolupráce a systémové rámce víceúrovňové podpory (PBIS/MTSS). Diskuse akcentuje potřebu rovnováhy mezi hranicemi a podporou a význam multisystémové spolupráce. Závěr podtrhuje, že resilience je dynamický proces, jehož rozvoj je podmínkou úspěšné inkluze a dlouhodobé sociální integrace žáků s rizikovým chováním.

Reference

Barkley, R. A. (2015). Attention-deficit hyperactivity disorder: A handbook for diagnosis and treatment (4th ed.). Guilford Press.

Bendl, S. (2011). Prevence sociálně patologických jevů. Portál.

Bradshaw, C. P., Reinke, W. M., Brown, L. D., Bevans, K. B., & Leaf, P. J. (2010). A randomized trial of school-wide positive behavioral interventions and supports: Implementation fidelity and perceived effectiveness. Journal of Positive Behavior Interventions, 12(3), 133–148. https://doi.org/10.1177/1098300709334798

Connor, K. M., & Davidson, J. R. T. (2003). Development of a new resilience scale: The Connor–Davidson Resilience Scale (CD-RISC). Depression and Anxiety, 18(2), 76–82. https://doi.org/10.1002/da.10113

Feindler, E. L., & Engel, E. C. (2011). Assessing and treating youth violence. Guilford Press.

Goleman, D. (2006). Emoční inteligence. Columbus.

Grotberg, E. H. (2003). Resilience for today: Gaining strength from adversity. Praeger.

Kolář, M. (2011). Bolest šikanování. Portál.

Kolář, M., & Šikulová, R. (2014). Agrese a šikana mezi dětmi. Portál.

Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Portál.

Masten, A. S. (2014). Ordinary Magic: Resilience in Development. New York: Guilford Press.

Matějček, Z. (2012). Co děti nejvíce potřebují. Portál.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). (2019). Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže 2019–2027. MŠMT ČR.

O’Neill, R. E., Horner, R. H., Albin, R. W., Storey, K., & Sprague, J. R. (1997). Functional assessment and program development for problem behavior (2nd ed.). Brooks/Cole.

Pipeková, J. (2010). Speciální pedagogika. Paido.

Rutter, M. (2012). Resilience as a dynamic concept. Development and Psychopathology, 24(2), 335–344. https://doi.org/10.1017/S0954579412000028

Štech, S., & Viktorová, I. (2010). Poruchy chování v dětství a adolescenci. Grada.

Ungar, M. (2011). The social ecology of resilience: A handbook of theory and practice. Springer.

Vágnerová, M. (2014). Psychopatologie pro pomáhající profese. Portál.

Vítková, M. (2016). Speciální pedagogika: Teorie a praxe. Masarykova univerzita.

Wagnild, G. M., & Young, H. M. (1993). Development and psychometric evaluation of the Resilience Scale. Journal of Nursing Measurement, 1(2), 165–178.

Werner, E. E., & Smith, R. S. (2001). Journeys from childhood to midlife: Risk, resilience, and recovery. Cornell University Press.

Stažení

Publikováno

29-10-2025

Jak citovat

Pletichová, D., & Adamec, P. (2025). Resilience v etopedické praxi - role speciálního pedagoga. DIAGNOSTIKA A PORADENSTVÍ V pomáhajících profesích, 15, 82-89. https://doi.org/10.58743/dap2025no15.379