Aplikace Nepanikař: vnímání přínosnosti jejími uživateli
DOI:
https://doi.org/10.58743/dap2025no15.376Klíčová slova:
mHealth aplikace, mobilní aplikace, duševní zdraví, efektivita, akutní krizeAbstrakt
Cílem práce je zjistit a zanalyzovat, jak uživatelé aplikace Nepanikař vnímají její přínosnost.
V této výzkumné studii byl použit kvantitativní výzkumný design, data byla získána pomocí metody online dotazníku vlastní konstrukce s uzavřenými i otevřenými otázkami. Výzkumný soubor se skládal ze 131 respondentů.
Aplikace je nejčastěji využívána při úzkostech a zároveň se ukázala být nejefektivnější právě pro tuto oblast obtíží. Vysoce hodnocená byla také její efektivita pro oblast sebepoškozování, zvládání krizových stavů a zlepšování kvality spánku. Nejpřínosnějšími copingovými strategiemi v aplikaci byly pro uživatele dechová cvičení. Z hypotéz nebyla prokázána souvislost, že by byla aplikace účinnější pro uživatele, kteří současně využívají i pomoc odborníků. Překvapivým zjištěním se stala negativní korelace četnosti využívání aplikace a kvality jídelníčku. Bývalí uživatelé uváděli jako důvody k odinstalování blíže neurčenou subjektivně vnímanou neefektivitu aplikace.
Zjištěné poznatky mohou posloužit jako východisko pro komplexnější výzkum aplikace Nepanikař a zároveň jako inspirace pro další vývoj pro veřejnost dostupných mHealth aplikací a intervencí na podporu duševního zdraví.
Reference
Alqahtani, F., & Orji, R. (2019). Usability issues in mental health applications. Proceedings of UMAP ’19: 26th Conference on UserModeling, Adaptation and Personalization. 343-348. https://doi.org/10.1145/3314183.3323676
Arshad, U., Gauntlett, J., Husain, N., Chaudhry, N., & Taylor, P. J. (2020). A systematic review of the evidence supporting mobile‐and internet‐based psychological interventions for self‐harm. Suicide and Life‐Threatening Behavior, 50(1), 151-179. https://doi.org/10.1111/sltb.12583.
Benítez-Andrades, J. A., Arias, N., García-Ordás, M. T., Martínez-Martínez, M., & García-Rodríguez, I. (2020). Feasibility of social-network-based eHealth intervention on the improvement of healthy habits among children. Sensors, 20(5), 1404. https://doi.org/10.3390/s20051404.
Berg, D., & Perich, T. (2022). Use of mobile mindfulness apps in young adults with depression: Results from a cross-sectional survey. Professional Psychology: Research and Practice, 53(1), 42. https://doi.org/10.1037/pro0000411.
Bostock, S., Luik, A. I., & Espie, C. A. (2016). Sleep and productivity benefits of digital cognitive behavioral therapy for insomnia: a randomized controlled trial conducted in the workplace environment. Journal of occupational and environmental medicine, 58(7), 683-689. https://doi.org/10.1097/JOM.0000000000000778.
Bruhns, A., Lüdtke, T., Moritz, S., & Bücker, L. (2021). A mobile-based intervention to increase self-esteem in students with depressive symptoms: randomized controlled trial. JMIR mHealth and uHealth, 9 (7), e26498. https://doi.org/10.2196/26498.
NÚDZ. (2023a, 10. října). Národní monitoring duševního zdraví dětí: 40 % vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 % úzkosti, odborníci připravují preventivní opatření. https://www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy/narodni-monitoring-dusevniho-zdravi-deti-40-vykazuje-znamky-stredni-az-tezke-deprese-30-uzkosti-odbornici-pripravuji-preventivni-opatreni.
NÚDZ. (2023b, 6. září). V České republice loni přibylo sebevražd, v předchozích letech jejich počet naopak klesal. https://www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy/v-ceske-republice-loni-pribylo-sebevrazd-v-predchozich-letech-jejich-pocet-naopak-klesal-1.
Denecke, K., Schmid, N., & Nüssli, S. (2022). Implementation of cognitive behavioral therapy in e –mental health apps: literature review. Journal of medical Internet research, 24(3), e27791. https://doi.org/10.2196/27791.
Ebert, D. D., Cuijpers, P., Muñoz, R. F., & Baumeister, H. (2017). Prevention of mental health disorders using internet-and mobile-based interventions: a narrative review and recommendations for future research. Frontiers in psychiatry, 2017(8), 116. https://doi.org/10.3389/fpsyt.2017.00116
Ebert, D. D., Heber, E., Berking, M., Riper, H., Cuijpers, P., Funk, B., & Lehr, D. (2016). Self-guided internet-based and mobile-based stress management for employees: results of a randomised controlled trial. Occupational and environmental medicine, 73(5), 315-323. https://doi.org/10.1136/oemed-2015-103269.
Egilsson, E., Bjarnason, R., & Njardvik, U. (2021). Usage and weekly attrition in a smartphone-based health behavior intervention for adolescents: pilot randomized controlled trial. JMIR formative research, 5 (2), e21432. https://doi.org/10.2196/21432.
Escobedo, L., Nguyen, D. H., Boyd, L., Hirano, S., Rangel, A., Garcia-Rosas, D., Tentori, M., & Hayes, G. (2012, May). MOSOCO: a mobile assistive tool to support children with autism practicing social skills in real-life situations. In Proceedings of the SIGCHI conference on human factors in computing systems, 2589-2598. https://doi.org/10.1145/2207676.2208649.
Hanft-Robert, S., Tabi, K., Gill, H., Endres, A., & Krausz, R. M. (2021). Mental health mobile apps for patients: 100 Psychiatrists’ concerns. Online. European Psychiatry. 64(S1), S346-S346. https://doi.org/10.1192/j.eurpsy.2021.928.
Harrer, M., Adam, S. H., Fleischmann, R. J., Baumeister, H., Auerbach, R., Bruffaerts, R., Cuijperts, P., Kessler, R., Berking, M., Lehr., & D., Ebert, D. (2018). Effectiveness of an internet- and app-based intervention for college students with elevated stress: randomized controlled trial. Journal of Medical Internet Research, 20(4), e136. https://doi.org/10.2196/jmir.9293.
Harrison, V., Proudfoot, J., Wee, P.P., Parker, G., Pavlovic, D.H., & Manicavasagar, V. (2011) Mobile Mental Health: Review of the Emerging Field and Proof of Concept Study. Journal of Mental Health, 20(6), 509-524. https://doi.org/10.3109/09638237.2011.608746.
Hedman, E., Ljótsson, B., & Lindefors, N. (2012). Cognitive behavior therapy via the Internet: a systematic review of applications, clinical efficacy and cost–effectiveness. Expert review of pharmacoeconomics & outcomes research, 12(6), 745-764. https://doi.org/10.1586/erp.12.67.
Holtz, B. E., Kanthawala, S., Martin, K., Nelson, V., & Parrott, S. (2025). Young adults’ adoption and use of mental health apps: efficient, effective, but no replacement for in-person care. Journal of American College Health, 73(2), 602-610. https://doi.org/10.1080/07448481.2023.2227727.
Chandrashekar, P. (2018). Do mental health mobile apps work: evidence and recommendations for designing high-efficacy mental health mobile apps. mHealth, 2018(4), 6. https://doi.org/10.21037/mhealth.2018.03.02.
Choudhury, A., Kuehn, A., Shamszare, H., & Shahsavar, Y. (2023). Analysis of mobile app-based mental health solutions for college students: a rapid review. Healthcare, 2023(11), 272. https://doi.org/10.3390/healthcare11020272.
Kovandžić, M., Chew-Graham, C., Reeve, J., Edwards, S., Peters, S., Edge, D., Aseem, S., Gask, L., & Dowrick, C. (2011). Access to primary mental health care for hard-to-reach groups: from ‘silent suffering’to ‘making it work’. Social science & medicine, 72(5), 763-772. https://doi.org/10.1016/j.socscimed.2010.11.027.
Lecomte, T., Potvin, S., Corbiere, M., Guay, S., Samson, C., Cloutier, B., Francoeur, A., Pennou, A. & Khazaal, Y. (2020). Mobile Apps for Mental Health Issues: Meta-Review of Meta-Analyses
JMIR Mhealth Uhealth, 8 (5), e17458. https://doi.org/10.2196/17458.
Lee, J. E., Song, S., Ahn, J. S., Kim, Y., & Lee, J. E. (2017). Use of a mobile application for self-monitoring dietary intake: feasibility test and an intervention study. Nutrients, 9 (7), 748. https://doi.org/10.3390/nu9070748.
Lee, R. A., & Jung, M. E. (2018). Evaluation of an mhealth app (destressify) on university students’ mental health: pilot trial. JMIR Mhealth Uhealth, 5 (1), e8324. https://doi.org/10.2196/mental.8324.
Mačí, J. (2024, 28. ledna). Proč není dost klinických psychologů? Otevírají se kurzy, ale to nestačí. Seznam Zprávy. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-dite-si-zacalo-ublizovat-sehnat-psychologa-je-problem-proc-244001.
Malakouti, S. K., Rasouli, N., Rezaeian, M., Nojomi, M., Ghanbari, B., & Mohammadi, A. S. (2020). Effectiveness of self-help mobile telephone applications (apps) for suicide prevention: A systematic review. Medical journal of the Islamic Republic of Iran, 34, 85. https://doi.org/10.47176/mjiri.34.85.
Melia, R., Francis, K., Hickey, E., Bogue, J., Duggan, J., O'Sullivan, M., & Young, K. (2020). Mobile health technology interventions for suicide prevention: systematic review. JMIR mHealth and uHealth, 8 (1), e12516. https://doi.org/10.2196/12516.
Moeini, B., Bashirian, S., Soltanian, A. R., Ghaleiha, A., & Taheri, M. (2019). Examining the effectiveness of a web-based intervention for depressive symptoms in female adolescents: applying social cognitive theory. Journal of research in health sciences, 19(3), e00454.
Petrželková, L. (2024). Aplikace podporující duševní zdraví a jejich využití studenty vysokých škol [Diplomová práce, Univerzita Karlova]. Digitální repozitář UK. https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/187728/120466380.pdf?sequence=1.
Pires, I. M., Marques, G., Garcia, N. M., Flórez-Revuelta, F., Ponciano, V., & Oniani, S. (2020). A research on the classification and applicability of the mobile health applications. Journal of personalized medicine, 10(1), 11. https://doi.org/10.3390/jpm10010011.
Price, M., Yuen, E. K., Goetter, E. M., Herbert, J. D., Forman, E. M., Acierno, R., & Ruggiero, K. J. (2014). mHealth: a mechanism to deliver more accessible, more effective mental health care. Clinical psychology & psychotherapy, 21(5), 427-436. https://doi.org/10.1002/cpp.1855.
Proudfoot, J. (2013). The Future Is in Our Hands: The Role of Mobile Phones in the Prevention and Management of Mental Disorders. Australian & New Zealand Journal of Psychiatry, 47(2), 111-113. https://doi.org/10.1177/0004867412471441.
Rice, S., O'Bree, B., Wilson, M., McEnery, C., Lim, M. H., Hamilton, M., Gleeson, J., Bendall, S., D’Alfonso, S., Russon, P., Valentine, L., Cagliarini, D., Howell, S., Miles, C., Pearson, M., Nicholls, L., Garland, N., Mullen, E., McGorry, P. & Alvarez-Jimenez, M. (2020). Leveraging the social network for treatment of social anxiety: pilot study of a youth-specific digital intervention with a focus on engagement of young men. Internet Interventions, 20, 100323. https://doi.org/10.1016/j.invent.2020.100323.
Salehi, F., Kermani, Z. A., Khademian, F., & Aslani, A. (2019). Critical appraisal of mental health applications. pHealth, 2019(261), 303-308. https://doi.org/10.3233/978-1-61499-975-1-303.
Silk, J. S., Pramana, G., Sequeira, S. L., Lindhiem, O., Kendall, P. C., Rosen, D., & Parmanto, B. (2020). Using a smartphone app and clinician portal to enhance brief cognitive behavioral therapy for childhood anxiety disorders. Behavior therapy, 51(1), 69-84. https://doi.org/10.1016/j.beth.2019.05.002.
Stallard, P., Porter, J., & Grist, R. (2018). A smartphone app (BlueIce) for young people who self-harm: open phase 1 pre-post trial. JMIR mHealth and uHealth, 6 (1), e8917. https://doi.org/10.2196/mhealth.8917.
Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie.
Torous, J., Nicholas, J., Larsen, M. E., Firth, J. & Christensen, H. (2018). Clinical review of user engagement with mental health smartphone apps: evidence, theory and improvements. BMJ Mental Health, 21(3), 116-119. https://doi.org/10.1136/eb-2018-102891.
Volker, D., Zijlstra-Vlasveld, M. C., Anema, J. R., Beekman, A. T., Brouwers, E. P., Emons, W. H., van Lomwel A. G. C. & van der Feltz-Cornelis, C. M. (2015). Effectiveness of a blended web-based intervention on return to work for sick-listed employees with common mental disorders: results of a cluster randomized controlled trial. Journal of medical Internet research, 17(5), e116. https://doi.org/10.2196/jmir.4097.
Wang, K., Varma, D. S., & Prosperi, M. (2018). A systematic review of the effectiveness of mobile apps for monitoring and management of mental health symptoms or disorders. Journal of psychiatric research, 107, 73-78. https://doi.org/10.1016/j.jpsychires.2018.10.006.
Stažení
Publikováno
Číslo
Sekce
Licence
Copyright (c) 2025 Monika Matanelli, Anna Frombergerová
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .
Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:- Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
- Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
- Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).
