Metodologie ve výzkumu v pedagogické psychologii: kritéria pro volbu kvalitativního přístupu
DOI:
https://doi.org/10.58743/dap2025no14.367Klíčová slova:
kvalitativní metodologie; interpretativní fenomenologická analýza (IPA); reflexivitaAbstrakt
Článek se zaměřuje na výběr kvalitativní metodologie pro výzkum v pedagogické psychologii a ukazuje rozmanitost kritérií, která ovlivňují rozhodování výzkumníka. Autorka představuje teoretické základy a různé přístupy kvalitativního výzkumu, jako je interpretativní fenomenologická analýza (IPA), etnometodologie, narativní analýza a další. Důraz je kladen na roli reflexivity, která je nezbytná při interpretaci dat a ovlivňuje jak metodologii, tak výsledky výzkumu. Článek rovněž poskytuje praktická doporučení pro volbu metodologie v závislosti na povaze dat, výzkumných otázkách a perspektivě výzkumníka. Příklad aplikace IPA na zkoumání žité zkušenosti učitelů s duševním onemocněním ilustruje konkrétní využití metodologie v pedagogické psychologii. Autorčina reflexe nad volbou vhodného přístupu může poskytnout vhled do jejího uvažování jako inspiraci.
Reference
Garfinkel, H. (2002). Studies in ethnomethodology. Polity Press.
Řiháček, T., Čermák, I., Hytych, R., & kolektiv. (2013). Kvalitativní analýza textů: Čtyři přístupy. Masarykova univerzita.
Petrusek, M. (1917). Etnometodologie (heslo). In Sociologická encyklopedie. Sociologický ústav AV ČR. Získáno z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w /Hlavn%C3%AD_strana
Stažení
Publikováno
Číslo
Sekce
Licence
Copyright (c) 2025 Andrea Hlubučková
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .
Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:- Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
- Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
- Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).
