Reflektovaná inovace učitelské praxe jako efektivní prostředek zlepšování kvality výuky (nejen) na vysokých školách
DOI:
https://doi.org/10.58743/dap2024no13.358Klíčová slova:
učitelská praxe, hodnocení a reflexe výuky, kvalita výuky se zážitkovým přesahem, pedagogický výzkumAbstrakt
Napsání tohoto článku bylo vedeno zájmem o vše, co se děje a mění ve výuce ve prospěch podpory efektivního vzdělávání (nejen) na vysokých školách, doprovázeným hlubokým teoretickým porozuměním pro didaktickou práci vyučujících s obsahem. Analýza obsahu a jeho transformací představuje nutné první východisko pro hledání co možno nejlepších učebních úloh, výukových postupů a metod. Článek prezentuje výsledky hloubkového šetření realizovaného ve výuce vybraných předmětů na Masarykově ústavu vyšších studií ČVUT v Praze s cílem odhalit dobře uplatnitelné aktivizační metody s kreativním přesahem a inspirovat ke sdílení znalostí mezi vyučujícími i ke zvyšování kvality výuky napříč obory. Spolu s výsledky hodnocení kvality realizovaných alterací z pohledu vyučujícího (vzešlých z reflexe „po akci“) jsou prezentovány také výsledky hodnocení celkové spokojenosti studentů se zařazením kreativních metod či technik a hodnocení pociťované „síly“ aktivizace studentů nebo podpory týmovosti. Za pomyslný vrchol výzkumných snah lze považovat předložená zjištění vyplývající z pokusu zhodnotit optimální prožitky studentů v souvislosti s cíleným rozvojem jejich oborové znalosti. Klíčové zjištění, že vysoká úroveň didaktické kvality výuky úzce souvisí s reálným výskytem „flow“ při plnění učebních úloh ve skupinách, se může stát impulsem k promýšlení i následné realizaci dalších hloubkových šetření především ze strany vyučujících otevřených pedagogickým inovacím s cílem blíže prozkoumat a vylepšit vlastní výuku.
Reference
Bakker, A. B. (2005). Flow among music teachers and their students: The crossover of peak experiences. Journal of Vocational Behavior, 66, 26–44. http://dx.doi.org/10.1016/j.jvb. 2003.11.001
Basom, M. R., & Frase, L. (2004). Creating optimal work environments: Exploring teacher flow experiences. Mentoring and Tutoring, 12, 242–258.
Bransford, J. D., Brown, A. L., & Cocking, R. R. (Eds.) (2000). How people learn. National Academy Press.
Csikszentmihalyi, M. (1996). O štěstí a smyslu života. Můžeme ovládat své prožitky a ovlivňovat jejich kvalitu? Nakladatelství Lidové noviny.
Elliott, J. (1981). Action Research: A Framework for Self-Evaluation in Schools. TIQL Working Paper No. 1. Cambridge Institute of Education.
Hošek, V. (2003). Pohyb a euforie. In J. Kirchner, & P. Kavalíř (Eds.), Prožitek a tělesnost: sborník příspěvků konference konané 24.4.2002 na UK FTVS (s. 40–43). Asociace psychologů sportu České republiky.
Janík, T. (2004). Akční výzkum jako cesta ke zkvalitňování pedagogické praxe. In Cesty pedagogického výzkumu (s. 51–69). Paido.
Janík, T. (2007). Pedagogical content knowledge, nebo Didaktická znalost obsahu? Pedagogický výzkum v teorii a praxi. Paido.
de Jong, F. P., & Simons, P. R. J. (1990). Cognitive and metacognitive processes of self-regulated learning. Research in Computer Based Instruction, 81–100.
Kereluik, K., Mishra, P., Fahnoe, C., & Terry, L. (2013). What knowledge is of most worth: Teacher knowledge for 21st century learning. Journal of Digital Learning in Teacher Education, 29(4), 127–140.
Krykorková, H., & Chvál, M. (2003). Motivační předpoklady rozvoje metakognitivních dispozic. Pedagogika, 53(1), 26–44.
Krykorková, H. (2004). Psychodidaktická aplikace metakognitivní teorie. In A. Vališová a kol., Historie a perspektivy didaktického myšlení (s. 174–186). Karolinum.
Langer, T. (2016). Moderní lektor: průvodce úspěšného vzdělavatele dospělých. Grada Publishing.
Lipovetski, G. (2007). Paradoxní štěstí: esej o hyperkonzumní společnosti. Prostor.
Lokajíčková, V. (2014). Metakognice – vymezení pojmu a jeho uchopení v kontextu výuky. Pedagogika, 64(3), 287-306.
Rogers, C. R. (2015). Být sám sebou: terapeutův pohled na psychoterapii. Portál.
Seligman, Martin E. P. (2014). Vzkvétání: nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody. Jan Melvil.
Shernoff, D. J., Abdi, B., Anderson, B., & Csikszentmihalyi, M. (2014). Flow in schools revisited: Cultivating engaged learners and optimal learning environments. In M. J. Furlong, R. Gilman, & E. S. Huebner (Eds.), Handbook of positive psychology in schools (s. 211–226). Routledge/Taylor & Francis Group.
Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the new reform. Harward Educational Review, 57(1), 1 –21.
Slavík. J., Janík, T., Jarníková, J., & Tupý, J. (2014). Zkoumání a rozvíjení kvality výuky v oborových didaktikách: metodika 3A mezi teorií a praxí. Pedagogická orientace, 24(5), 721–752. https://doi.org/10.5817/PedOr2014-5 -721
Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií: nové přístupy, aktuální poznatky, praktické aplikace. Grada.
Smith, J. A., Flowers, P., & Larkin, M. (2009). Interpretative Phenomenological Analysis: Theory, Method and Research. Sage Publications.
Svatoš, T. (2005). Kapitoly ze sociální a pedagogické komunikace: teoretická minima a praktické náměty v učitelském studiu. Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav pedagogických a psychologických věd.
Švamberk Šauerová, M. & Tilinger, P. (Eds.) a kol. (2023). Prožitek jako součást edukačních a psychosociálních přístupů. Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra.
Tomešková, K. (2023). Experimentální kultura (nejen) ve vysokoškolské výuce je trendy! Reflektivita a tvořivost jako významné atributy lidského učení prožitkem. In M. Švamberk Šauerová, & P. Tilinger (Eds.) a kol., Prožitek jako součást edukačních a psychosociálních přístupů (s. 167–184). Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra.
Zimmerman, B. J. (2002). Becoming a self-regulated learner: An overview. Theory into Practice, 41(2), 64–70.
Žák, P. (2017). Kreativita a její rozvoj. Motiv Press.
Stažení
Publikováno
Číslo
Sekce
Licence
Copyright (c) 2024 Kateřina Tomešková, Martin Šikýř
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .
Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:- Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
- Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
- Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).
